Jak asi většina z vás ví (nebo alespoň tuší), jsou Simpsonovi nejdéle vysílaným prime-time animákem všech dob, když dřívější rekord Flintstoneových překonali v březnu 1997 a o rok později byla odvysílána jubilejní dvoustá epizoda. Orientace v takovém množství epizod tedy není jednoduchá a to je hlavním důvodem proč se o tzv. "production codes" (zkráceně "p-codes") zajímat.

Každá epizoda Simpsonových má trvale přidělen jeden unikátní p-code, který ji jednoznačně identifikuje. Každý p-code se skládá ze tří čísel a jednoho písmene, a to ve tvaru #XYXX, kde "X" jsou čísla od 0 do 9 a "Y" je písmeno F nebo G. Pokud se pozorně podíváte na závěrečné titulky (nebo pokud použijete frame-by-frame svého VCR), objevíte ho vpravo dole na stránce s copyrightovými informacemi (obvykle to bývá pátá obrazovka od konce). Mnoho lidí se domnívá, že jde o hexadecimální čísla a jejich omyl je v podstatě logický, protože ve většině případů se používá písmeno F, ale ve skutečnosti tomu tak není.

Když producent Simpsonových, James L. Brooks (viz), hledal nějaký způsob jakým od sebe odlišit jednotlivé epizody, uvědomil si že je potřeba rozlišovat dvě věci - číslo sezóny, ve které byla epizoda vysílána (přesněji řečeno číslo sezóny, do které byla produkována) a pořadí epizody v dané sezóně (opět se nejedná o pořadí, ve kterém jsou epizody premiérovány na FOXu, ale pořadí, ve kterém byly zadány produkci). A když tak o tom přemýšlel, uvědomil si že Homer pracuje v SNPP (Springfield Nuclear Power Plant) v sektoru 7G. A první p-codes byly na světě.

Epizody z první sezóny (1989-1990) tedy nesou označení 7Gxx, kde xx jsou čísla od 01 do 13 (neboť v této sezóně bylo vyprodukováno pouze 13 dílů). Epizody z druhé sezóny mají označení 7F01-7F24 - možná že se ti rafinovanější z vás právě sami sebe ptají proč 7F a ne třeba 8G, ale musíme prostě přijmout jako fakt, že tomu tak není. (Aneb jak říkali Fox Mulder, Jim Morrison a Jurij Gagarin: "Jsou věci mezi nebem a zemí..."). No a v následujících sezónách už to jde vcelku předvídatelně za sebou: 8F, 9F, 1F, 2F, 3F, 4F a 5F. Pouze desátá sezóna se z této tradice poněkud vymyká, neboť její epizody nesou označení AABF (viz).

Jak už jsem ale uvedl výše: to, že epizoda má označení dejme tomu 3Fxx nutně neznamená, že byla vysílána v rámci sedmé sezóny, ale pouze to, že byla do této sezóny produkována. Obvykle se totiž stává, že u dvou nebo tří epizod v každé sezóně se protáhne animace, nebo nastane nějaký jiný zádrhel a epizody jsou premiérovány až v sezóně následující. Nicméně výše uvedený jednoduchý (a tedy částečně nepřesný), přehled pro běžnou orientaci postačuje více než dobře. Nic ovšem není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá...

Jak praví staré přísloví, výjimka potvrzuje pravidlo, a nejinak je tomu i u p-codes. Od roku 1990 se v každé sezóně vysílá 22 až 25 nových epizod. Nejvyšší možné číslo v p-code by tedy mělo být 25. Myslím že vás ale příliš nepřekvapí, když vám prozradím že tomu tak není. Takže máme epizody 7F75 a 7F76, 2F31-33, 3F31 a ještě speciální díly 3G01-04. To co jsem právě napsal ovšem není tak úplně pravda, protože 7F75 a 7F76 nejsou opravdové Simpsonovské epizody ale animované hudební klipy ke skladbám Do The Bartman a Deep Deep Trouble.

O epizodách 2F31 a 2F32 pojednávám jinde a proto se můžeme rovnou podívat na epizodu 2F33 (Another Simpsons Clip Show). Tato epizoda vznikala na poslední chvíli, když byl jeden bývalý scénárista osloven aby dal dohromady jeden díl, který v daném okamžiku FOXu chyběl. Vzhledem k tomu, že se jedná o "clip show" (jak je ostatně z názvu zřejmé) a vzhledem k tomu, že na přípravu epizody bylo málo času a výsledek tomu odpovídal, použil scénárista pseudonymu Penny Wise a proto epizoda dostala vyšší p-code, aby se od ostatních odlišila.

Ze stejného důvodu dostala svůj p-code i "clip-show" ze sedmé sezóny, tedy 3F31 (The Simpsons 138th Episode Spectacular). U této epizody pro změnu použil režisér pseudonymu Pound Foolish (k režii obou dílů se později "přiznal" David Silverman). Penny Wise nebo Pound Foolish jsou podobné pseudonymy jako Alan Smithee, který používají filmoví režiséři, pokud nejsou po dokončení natáčení spokojeni s výslednou podobou filmu, nebo pokud jsou producentem přinuceni tuto podobu změnit a nejsou ochotni se pod závěrečný sestřih podepsat. Viz nový film scénáristy Joe Eszterhase, Burn, Hollywood, Burn! (An Alan Smithee Film).

No a konečně tu jsou epizody 3G01-04, což jsou další díly, které napsali Al Jean a Mike Reiss, takto scénáristé animáku The Critic (viz). Přestože byly všehny čtyři díly produkovány během sedmé sezóny, dva z nich - 3G01 (The Springfield Files) a 3G03 (Simpsoncalifragilisticexpiala-d'oh-cious) - byly odvysílány během osmé sezóny a dva - 3G02 (Lisa's Sax) a 3G04 (Simpson Tide) - dokonce až během sezóny deváté.

Tohle jsou tedy oficiální p-codes, mimo ně ale existuje v rámci Simpsonovské komunity na a.t.s. ještě jedno značení, které identifikuje původní dvouminutové skeče ze show Tracey Ullmanové. Tyto značky mají tvar MGxx, kde MG jsou samozřejmě iniciály Matta Groeninga a "xx" je pořadí, ve kterých byly skeče produkovány (tedy nikoliv vysílány). Těchto krátkých skečů bylo během tří sezón vysíláno 29 (sedm v roce 1987 a 22 v roce 1988) a číslo xx je tedy z rozmezí 01-29. Vzhledem k tomu, že tyto scénky u nás prakticky nikdo nezná, uvádím jejich "pseudo p-codes" jenom pro úplnost. Přehledný seznam těchto skečů najdete tady a seznam "řádných" Simpsonovských epizod zde.